Taba

Egypt je země mnoha tváří. Historie se prolíná s přítomností, moderní civilizace stále naráží na hranice staletých tradic. Čas zde ubíhá pomaleji, hektičnost a stres jsou neznámými pojmy. Cesta do Egypta je neopakovatelným zážitkem, umocněným pohostinností a mírumilovností Egypťanů.

Pro cesty do Egypta není v současné době předepsáno žádné povinné očkování. Doporučujeme pouze v období květen-říjen vzít s sebou po poradě s lékařem prostředky proti malárii. Další odborné informace vám před odletem poskytne Poradna pro cestovní a tropickou medicínu: Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech, Šrobárova 50, Praha 10, tel. 267 162 688 nebo 267 162 685 a Krajské hygienické stanice. Nezapomeňte si s sebou vzít léky, které pravidelně užíváte! V cestovní lékárničce by neměly chybět léky proti horečce, chřipce, střevním potížím a nachlazení. Proti střevním potížím se vybavte lékem pod názvem Ercefuryl, Imodium, na místě pak Antinal.

Doba letu do Egypta je čtyři hodiny. Časový posun je plus jedna hodina oproti středoevropskému času (ručičky hodinek se posunují o hodinu dopředu). Na letní čas přechází Egypt o měsíc později a na zimní čas o měsíc dříve, než střední Evropa. Cesta vlakem z Káhiry do Luxoru (780 km) trvá 10 hodin, cesta autobusem z Luxoru do Hurghady (280 km) 5 hodin, cesta autobusem z Hurghady do Káhiry (510 km) 7 hodin, cesta ze Sharm El Sheikhu (560 km) rovněž 7 hodin. Cesta ze Sharm El Sheikhu (letiště) do Dahabu (120 km) trvá 1 hodinu a 20 minut, do oblasti Ras Mohamed (40 km) 30 minut a při výletu klášter sv. Kateřiny (240 km) cestujete 3 hodiny.

Doporučujeme vzít si s sebou lehké sportovní oblečení z přírodních materiálů, pohodlnou obuv, pokrývku hlavy, sluneční brýle a pro koupání boty do vody. V zimním období si také přibalte teplejší oblečení, protože večery a noci bývají chladné. V arabských zemích je zvykem věnovat při různých příležitostech menší obnos jako spropitné. Protože v těchto zemích jsou příjmy velmi nízké, turisté, ale nejen oni, se s tímto jevem setkávají často. Pro mnohé cestující je to nepříjemné, jedná se však o běžnou součást místního života. Bakšiš je v Egyptě velmi důležitým zdrojem příjmů, a proto se setkáte s tím, že bude po vás požadován při nejrůznějších příležitostech (nosiči, malé děti, hlídači v mešitách a také lidé, které si chcete vyfotografovat). Jako bakšiš může posloužit reklamní propisovačka nebo zapalovač. U poznávacích zájezdů počítejte s částkou 40 USD, kterou vybírá průvodce v Egyptě a dává ji za celou skupinu nosičům, personálu na lodi, řidičům, hlídačům na památkách atd. Budete tak ušetřeni smlouvání a dohadovaní o výši bakšiše. Nejčastěji používané napětí je 220 V, do některých odlišných druhů zásuvek je potřebný adaptér. K nejčastějším onemocněním patří nachlazení, jehož příčinou bývají velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, příliš klimatizované hotelové pokoje a autobusy. Výjimečné nejsou ani většinou neškodné, ale nepříjemné střevní obtíže, jejichž nejčastější příčinou bývají příliš studené nápoje.

Během letu se přenesete ze srdce Evropy do zcela jiného světa, do světa odlišných zvyklostí, náboženství, kultury a myšlenkových pochodů. Dovolená v Egyptě je neobyčejný zážitek. Čas zde plyne jakoby pomaleji, hektičnost a stres jsou neznámými pojmy. Neočekávejte zde žádnou dokonalost a pro svůj klid raději zapomeňte na vlastní představy o přesnosti či evropském pojetí čistoty. Cestu do Egypta berte jako neopakovatelný zážitek a vychutnejte pohostinnost a mírumilovnost Egypťanů. V čele Egyptské arabské republiky (Gumhuria es-Arabia el-Masria) stojí prezident Hosni Mubarak, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil. Prezident jmenuje radu ministrů a předsedu vlády. Egyptské národní shromáždění se skládá z volených poslanců všech oblastí. Měli by v něm být zastoupeni rolníci a dělníci, právě tak jako muži, ženy a Koptové. V radě Shura Council je 140 členů volených a 70 členů jmenovaných. Celkový počet obyvatel je asi 70-75 milionů, z nichž 20 milionů žije v hlavním městě Káhiře (Cairo). K dalším velkým městům patří Alexandrie (10 milionů) a Assuán (275 tisíc). 90 procent obyvatelstva vyznává islám, deset procent jsou koptští křesťané. 35 procent obyvatel neumí číst ani psát, v současné době se mnoho lidí stěhuje do velkých měst za vidinou práce a lepších příjmů. Úředním jazykem je arabština, prvním cizím jazykem je angličtina, v běžném styku se však Egypťané dorozumívají arabským dialektem. Egypt se rozkládá na ploše 997 738 km2, přičemž více než 90 procent této rozlohy zaujímá poušť. Na východě se rozkládá Arabská poušť, na západě Libyjská poušť. V těchto pouštích žije pouze jedno procento obyvatelstva v šesti osídlených oázách (Charga, Dachla, Farafah, Baharija, Siva a Fajjúm). Jediná oblast s úrodnou půdou se nachází podél řečiště Nilu, který se táhne v délce 6671 km. Egypt hraničí na západě s Libyí, na jihu se Súdánem, na východě s Izraelem a na severu tvoří přirozenou hranici Středozemní moře. K území Egypta patří Sinajský poloostrov, který je ohraničený Rudým mořem a Suezským zálivem. Nejvyšším horským vrcholem je Katherina (2641 metrů nad mořem). Hlavním zdrojem příjmů Egypta je využívání Suezského průplavu, turistika, vývoz ropy a zemědělství.

Egyptská civilizace patří k nejstarším na světě a jako taková byla respektována i jejími pozdějšími dobyvateli včetně Alexandra Velikého a Římanů. Počátky prvních civilizací jsou spojeny s Nilem, který byl od pradávna oslavován jako božstvo. Nejstarší trvalá sídliště jsou datována na přelomu 6. a 5. tisíciletí před naším letopočtem, ve 4. tisíciletí před naším letopočtem už vedle sebe existovala dvě rozsáhlá království: Horní Egypt na jihu a Dolní Egypt s centrem v nilské deltě. Ke spojení Horního a Dolního Egypta došlo kolem roku 3000 a za jeho sjednotitele je považován Meni. Na toto období prvních dvou dynastií navazuje tzv. Stará říše (2700-2270). Zahrnuje čtyři dynastie a žili v ní stavitelé pyramid. První pyramidu si dal postavit na západním břehu sídelního města Mennoferu (dnešní Sakkára) král Džoser. Následuje První přechodné období (2270-2070) - doba s nezjistitelným počtem panovníků čtyř dynastií, kterou přerušil až nástup nového zlatého věku: Střední říše. Poprvé se zde také setkáváme s novým hlavním městem Vesetem (řecky Théby). Posledním vládcem Staré říše byla žena, královna Sebeknofrure (řecky Skemiofris). Stará říše skončila vnitřními rozbroji, zatímco v případě Střední říše to byl nepřítel zvenčí, tzv. Hyksósové. Období nadvlády Hyksósů se říká Druhé přechodné období (1790-1580). Určitou nezávislost na asiatských uzurpátorech si zachovali jen místní vládcové ve Vesetu. Prvním králem 18. dynastie a zakladatelem Nové říše (1580-1090) se stal Ahmose, který vyhnal Hyksósy ze země. Nová říše trvala bez deseti let celé půltisíciletí a byla dobou největšího rozkvětu Egypta po stránce vojenské, kulturní i hospodářské. Na seznamu panovníků 18. a 19. dynastie nacházíme jména dobře známá. Ahmose I. zavedl do egyptské armády válečné vozy, dobyl zpět severní Núbii a posunul hranice až k Sýrii. Jeho následníky byli Amenhotep I., Thutmose I., Thutmose II. a jeho manželka, královna Hatšepsovet. Thutmose III. (1486-1436), její spoluvládce, se stal největším dobyvatelem v egyptských dějinách - říše dosáhla rozlohy od horního toku Eufratu po čtvrtý nilský katarakt. Jeho nástupci byli Amenhotep II. a III. Amenhotep III. byl proslulý jako stavebník podílející se na zvelebování chrámového komplexu vésetského, tj. chrámu tehdy už hlavního boha Amona, v Luxoru. Následuje období nábožensko-politické vnitřní krize s vládou Amenhotepa IV., známého jako Achnaton (1376-1350), který se pokusil zlomit vzrůstající moc Amonova kněžstva. Jeho spoluvládci byli Smenchkaré a Tutanchaton/Tutanchamon. Za Achnatonovy vlády proběhla tvz. el-amarnská revoluce, která krátkodobě přerušila tisíciletou tradici konvenčního zobrazování v sochařství a malbě. Životnost motivů hrajících si Achnatonových dcer, křehká krása jeho manželky Nefertiti nebo nejrůznější přírodní motivy, to vše patří k tomu nejpůsobivějšímu, co egyptská kultura kdy vytvořila. Tečku za celým obdobím učinil poslední panovník 18. dynastie, Achnatonův vojevůdce Haremheb, který si za svého nástupce vybral Ramesse I. a položil tak základy dynastie devatenácté. Ramessův syn Sethi I. vynikal ve všem, v čem vynikli jeho předchůdci: odrazil útok Libyjců a čtyřmi výpravami na sever zastavil postup Chetitů. Jeho syn Ramesse II. (1290-1224) zvaný Veliký patří bezesporu k nejznámějším a k nejvýraznějším osobnostem egyptské historie. Vládl 60 let a podařilo se mu udržet říši s rozlohou od Sýrie po Libyi až ke čtvrtému nilskému kataraktu v Núbii. Dvacátá dynastie proběhla ve znamení zmatků, bezvládí, palácových intrik a povstání. I když její zakladatel Setnachte slibně započal a Ramessovi III. se poštěstilo zadržet nápor "mořských národů" ze severu (národů, které zřejmě měly na svědomí Tróju), klid v zemi už neudržel. Za jeho vlády došlo k první zaznamenané stávce v dějinách lidstva (asi roku 1160 před naším letopočtem). O jeho nástupcích víme jen tolik, že se každý z nich jmenoval Ramesse a že rozklad v závěru pokročil tak daleko, že se Ramesse XI. musel dívat na to, jak si Amonův velekněz Hrihor píše své jméno do královské kartuše. A to znamenalo konec Nové říše, na kterou navazoval už jen postupný zánik. Doba pyramid definitivně minula. Králové Nové říše našli místo posledního odpočinku ve skalních hrobkách v Údolí králů a jejich manželky pak v Údolí královen. Přesto, že nešlo o památníky takového rozsahu, jako byly pyramidy, byly tyto skalní hrobky neméně spektakulární a neméně dobře vybavené. Známá Tutanchámonova hrobka by v porovnání s místem posledního odpočinku Ramesse II. musela působit dosti skromně, nebýt skutečnosti, že se nám jako jediná dochovala nevyloupená. Největší co do rozlohy je hrobka Sethi I., která má šest schodišť, čtyři pilířové síně a šestnáct dalších místností s několika sty čtverečními metry malovaných reliéfů. Za zmínku rovněž stojí stavební aktivity panovníků Nové říše v Luxoru a Karnaku, kde stály klíčové chrámy zasvěcené bohu Amonovi s rodinou, z nichž větší a významnější byl ten karnacký. V Luxoru se pouze slavil svátek Nového roku. Touto alejí byly spojeny tyto 2 chrámy. Co do monumentálnosti si nikterak nezadají s pyramidami. Například na ploše hlavní karnacké sloupové síně by mohlo parkovat 900 automobilů. Ač šlo v podstatě o kolektivní dílo, každý z panovníků považoval za otázku své cti nějakým způsobem na rozvoj svatostánku přispět. K nejrozsáhlejší stavební činnosti zde došlo za Thutmose III. a, jak jinak, za Ramesse II. Velikého. Významnou památkou na Ramesse II. je jeho nádherný skalní chrám vyhloubený v pískovci na břehu Nilu v Abú Simbelu a o něco menší opodál stojící chrám oslavující jeho manželku Nefertari. Tento chrám hlídaný čtyřmi dvacet metrů vysokými kolosy se ještě jednou zapsal do historie při budování Asuánské přehrady, kdy v roce 1968 byla celá skalní stěna rozřezána na obrovské kvádry a chrám byl kus po kuse přenesen mimo dosah vody. Dvacátou první dynastii tvořilo "sedm králů z Tanity" - Džaanetu v Deltě, kteří vládli jen Dolnímu Egyptu. Dvacátou druhou dynastii založil asi v pol. 10. století př. n. l. panovník libyjského původu Šešonk I. (jinak Šišak, z bible známý dobyvatel Jeruzaléma), který žil v Pibastě u dnešního Zagazinu. Jeho nástupci na čas sjednotili celou zemi, ale později se rozdělili na dvě větve tvořící dvacátou třetí a dvacátou čtvrtou dynastii. Po úporných příbuzenských potyčkách se Egypt rozpadl a na sklonku 8. století př. n. l. se stal kořistí núbijského krále Šabaky sídlícího v Napatě (tj. u dnešní Meroé v Súdánu). Núbie měla po staletí s Egyptem mnoho společných znaků, slibný nástup núbijských panovníků, respektující tradice, byl však záhy násilně přerušen Asyřany roku 670 př. n. l. Jejich král Asarhadon se pyšnil tím, že za půl dne zbořil, zpustošil a vyloupil Mennofer. V této činnosti pak pokračoval až po Horní Egypt, kde se nějakou dobu udrželi Šabakovi nástupci. Mezitím vzrůstal význam nezávislého panovníka Neka I. se sídlem v dolnoegyptské Saji, jehož syn Psamtek I. využil rozkolu v Asýrii k osvobození své vlasti roku 663 př. n. l. Tím založil dvacátou šestou dynastii, která pečovala o rozvoj zemědělství, podporovala obchod a plavbu a prováděla po dlouhé době opět aktivní zahraniční politiku. Neko II. dal prokopat kanál mezi Nilem a Rudým mořem, porazil judského krále Joziáše a intervenoval v Asýrii. Psamtek II. posílil egyptské vojsko najmutím sboru řeckých žoldnéřů Ahmose II., uzavřel spojenectví s řeckým tyranem Polykratem ze Samu a poskytl privilegia řeckým obchodníkům usazeným v Naukratidě. Králové této dynastie vládli téměř 140 let a jejich doba je historiky nazývána "sajskou renesancí" (663-525 př. n. l.). V roce 525 př. n. l. však do Egypta vtrhl perský král Kambýsés, když si předtím podmanil téměř celý Blízký východ. V bitvě u Pélúsia (východně od Delty) porazil vojska krále Psamteka III. a dobyl Mennofer. Egypt se stal satrapií perské říše a jako takový byl bezohledně pleněn. Řada povstání (např. po řeckém vítězství nad Peršany u Marathonu roku 486 př. n. l.) skončila krutými sankcemi. Teprve roku 460 př. n. l. uspěla revolta s vůdcem jménem Amenardis nebo Amyrteos, o kterém víme jen to, že je uváděn jako jediný panovník dvacáté osmé dynastie. Pak následují ještě dvě další nezávislé dynastie až do druhého vpádu Peršanů, jež se odehrál roku 343 př. n. l. Perská okupace se i v tomto případě střetla s tvrdým odporem domácího obyvatelstva, tentokrát s převahou partyzánského způsobu boje. Když roku 338 př. n. l. spojili Egypťané své síly k mohutnému povstání v Deltě, byli tak tvrdě poraženi, že se už nikdy nevzpamatovali. Na podzim 332 př. n. l. vstoupil do Egypta Alexandr Makedonský a byl vítán jako osvoboditel. Perský satrapa Mazakés mu vydal zemi bez boje a kněží mennoferského chrámu boha Ptaha ho bezodkladně korunovali spojenou korunou Horního a Dolního Egypta. A navíc ho pak věštírna v oáze Síva prohlásila synem boha Amona. Přesto, že se zde stal populární díky řadě opatření, jako byla náhrada škod po Peršanech, znovuzavedení egyptského tradičního způsobu vlády nebo v neposlední řadě založení nového hlavního města při ústí Nilu s jeho jménem - Alexandrie, v Egyptě se dlouho neudržel. Vydal se na východ porazit Persii, což se mu podařilo, nicméně do Alexandrie se vrátil už jen ve zlatém sarkofágu. Alexandrovo tažení zahájilo v evropských dějinách novou epochu zvanou helénismus. Egypt se stal novým moderním centrem kultury, vědy a umění, spolu s tím, jak absorboval podněty v té době vyspělejšího Řecka. Stal se také velmocí se silným námořním loďstvem. Po Alexandrově smrti roku 323 př. n. l. získal vládu nad Egyptem jeho vojevůdce Ptolemaios, zpočátku jen jako regent jeho mentálně nemocného bratra a nezletilého syna. V bojích s ostatními Alexandrovými nástupci (epigony) si Ptolemaios Egypt nejen udržel, ale dokonce ho rozšířil o řadu zemí ve východním Středomoří (Kypr, Kyrenaika). Roku 305 př. n. l. se pak prohlásil králem a založil svou vlastní dynastii jako Ptolemaios I. Sotér (Zachránce). Ještě za jeho dvou prvních nástupců byl Egypt vedoucí mocností helénistického světa a vnitřně prosperoval. Pak se jeho vnitřní i mezinárodní postavení značně oslabilo v důsledku příbuzenských sporů mezi dynastiemi a poslední z Ptolemaiovců si neudrželi ani prestiž v zahraničí, ani vnitřní moc. V závěru této epochy stojí žena, snad nejznámější postava egyptské historie, ač sama původem makedonská Řekyně - Kleopatra VII. Nakolik je dnes diskutabilní její krása (v jedné odborné příručce o mincích té doby je dokonce bez zaváhání přirovnána k anglické královně Alžbětě I.), přece však není sporu o tom, že šlo o velmi podmanivou, inteligentní a vzdělanou ženu (jako jediná z Ptolemaiovců mluvila plynně egyptsky) a jedinečnou osobnost, která neváhala použít všechny prostředky k uhájení nezávislosti Egypta na Římanech. Připravila o život svého mladšího bratra a spoluvládce, stala se milenkou Julia Caesara a později Marka Antonia. Caesarova nástupce a adoptivního syna Octaviana Augusta se pokusila přemoci loďstvem i vojskem a v závěru i osobním kouzlem. Když se jí nic z toho nepodařilo, spáchala roku 30 př. n. l. sebevraždu. Po její smrti se stal Egypt římskou provincií a vzkvétal už jen jako "obilnice Říma". Egypt Římanům zůstal až do roku 395 n. l., kdy při rozdělování Římské říše připadl byzantským císařům. V letech 640-642 ho nakonec dobyli Arabové. Během dalších 500 let prožíval Egypt velmi rušné dějiny. Za vlády Fátimovců bylo založeno město Al Qahira, dnešní Káhira. Za sultána Saladina byla v islámském starém městě Káhiry postavena věhlasná citadela. V letech 1250-1517 byl Egypt pod vlivem Mamlúků a poté se stal provincií Osmanské říše. V roce 1798 vpadl do Egypta Napoleon a zůstal tam tři roky. Regent Muhamad Ali otevřel zemi v letech 1805-1848 Evropě. V letech 1848-1892 byla pod evropským vlivem podniknuta ambiciózní stavba Suezského průplavu, který byl slavnostně otevřen v roce 1869. V letech 1892-1922 byl Egypt spravován jako anglický protektorát. Za vlády králů Fuada a Faruka se stal oficiálně nezávislým, avšak britský vliv se zde uchoval. Za prezidenta Gamála Abd el-Násira byl Suezský průplav v roce 1954 zestátněn. Roku 1956 vznikla první blízkovýchodní krize ve vztazích s Izraelem, Anglií a Francií, v 2. válce na Blízkém východě (1967) ztratil Egypt Sinaj, který musel podstoupit Izraeli. V průběhu 3. války na Blízkém východě, v roce 1973, dobyly egyptské ozbrojené síly část sinajského území až po izraelskou linii Bar-Lev. V roce 1982 izraelská vojska definitivně opustila Sinajský poloostrov. Po zavraždění Sadata (1981) se prezidentem stal Hosni Mubarak.

V průběhu poznávacích zájezdů není ve většině případů čas na klidné nakupování. Doporučujeme Vám proto odložit nákupy na pozdější dobu při pobytu v Hurghadě. Neexistuje žádné přesné pravidlo otvírací doby, můžete však vycházet z toho, že mezi 10. až 13. a 15. až 23. hodinou budou obchody otevřeny. Obchody a stánky s turisticky atraktivním zbožím bývají otevřeny dlouho do noci. V obchodech i na bazaru nezapomeňte, že se nacházíte v Orientu, kde je smlouvání součástí nákupu. Zboží si dobře prohlédněte, protože pozdější výměna je zpravidla vyloučena. Zajímavým suvenýrem mohou být předměty z alabastru, jejichž nabídka je velmi pestrá. Některé jsou ruční, jiné průmyslové výroby. Jiným artiklem jsou výrobky z mědi nebo bronzové tácy vykládané mědí. Egypt je pověstný svými krásnými koberci - při koupi žádejte certifikát o původu. Stříbrné šperky lze koupit poměrně levně. Rovněž zlato je k dostání všude. Typické jsou přívěsky ve tvaru skarabea, lilie nebo s arabskými nápisy. Běžně je možné zakoupit svitky papyru, dřevěné předměty vykládané perletí, galábíje - egyptské volné košile, koření, parfémy a vonné esence všeho druhu - ty bývají považovány za nejlepší na světě.

Z ekonomických důvodů musí být jídlo cenově dostupné i pro místní obyvatele. Standardní jídlo je většinou bezmasé a skládá se z arabského chleba, sýru, fazolí "na kyselo" a upravené zeleniny. Tento pokrm je chutný a můžete jej získat za nízkou cenu na každém rohu. Dalším "pouličním" jídlem jsou kousky masa (většinou mletého) napíchnuté na špejli. Rovněž ostatní egyptské pokrmy stojí za ochutnání, například sušené kořeněné hovězí maso, baklažánové pyré se sezamovou pastou a česnekem, baklažány nakládané s česnekem, tvrdý sýr nebo sezamový krém olejovité konzistence. Oblíbená a naší chuti blízká je čočková polévka ochucená citronem. Většina masitých jídel bývá připravována z hovězího, jehněčího nebo mletého masa. Velmi chutně bývá upravována zelenina. Orientální dezerty jsou vždy velmi sladké, většinou s medem a oříšky. Bývají rozdělené na menší kousky a posypané mletými pistáciemi. Turisté většinou využívají hotelových restaurací, které jsou běžně přístupné a většina z nich se specializuje na rozličné druhy kuchyní. Turisticky zajímavé jsou kavárničky a čajovny v blízkosti místních bazarů.

Oblast na břehu Rudého moře s plážemi, které jsou buď s pozvolným vstupem do vody, nebo je vstup přes korály. Doporučujeme rovněž boty do vody a základní potápěčskou výbavu (brýle, ploutve, šnorchl), případně lze vše za poplatek na místě vypůjčit.

Kromě možností sportovního vyžití u hotelů, jakými jsou tenis, volejbal, basketbal či jízda na koni, jsou na plážích nabízeny rozmanité vodní sporty – můžete se projet na lodi či kajaku, zřídka vodních lyžích. Vždy přítomný vítr je obzvláště vítaný všemi milovníky windsurfingu. Vzhledem k blízkosti korálových útesů doporučujeme si s sebou přibalit potápěčské brýle a šnorchl. Pro ty, kdo by se chtěli věnovat potápění, jsou k dispozici četné školy potápění s mezinárodními týmy lektorů. Pokud vlastníte potápěčský průkaz, nezapomeňte ho doma.

V mnoha místech, která navštívíte, je ještě v současné době lékařské ošetření velkým problémem, s výjimkou Hurghady a Sharm El Sheikhu, kde je ve většině hotelů stálá lékařská služba. V hotelu Arabia Beach byla nově otevřena klinika, v Sharm El Sheikhu je nově postavena moderní nemocnice a v Naama Bay je nově otevřena soukromá klinika i se zubní ambulancí evropské úrovně. V případě, že budete hradit lékařskou péči a předepsané léky, pečlivě si uschovejte doklady o zaplacení a jejich likvidaci uplatníte u pojišťovny, která Vám podle podmínek pojištění příslušnou částku uhradí. Při pojistné události je třeba co nejdříve kontaktovat asistenční centrálu EUROALARM. EUROALARM: Tel.: 00420 221 860 606. Upozornění pro potápěče: Dodržujte stanovenou dobu 24 až 48 hodin mezi posledním ponorem a odletem!

Poplatky za známky a za telefon se velmi často mění, je třeba zjistit tuto informaci v recepci hotelu anebo u průvodce. Orientační ceny: pohlednice stojí 1,00 LE, známka 1,50 LE, za krátký telefonní hovor do ČR nebo SR zaplatíte 30 LE. Telefonní předvolba z České republiky a Slovenské republiky do Egypta: 00202. Telefonní předvolba do České republiky je 00420. Telefonní předvolba do Slovenské republiky je 00421.

V Egyptě jsou zastoupeny téměř všechny známé firmy zabývající se pronájmem vozidel, např. Avis, Bita, Budget – najdete je však jen ve velkých hotelích a na letišti. Vozy jsou půjčovány osobám starším 26 let, vlastnícím mezinárodní řidičský průkaz. Poplatky jsou poměrně vysoké, malý třídveřový vůz stojí od 50 USD na den. Cena litru benzinu je 1 LE.

JORDÁNSKO – PETRA Orientační cena: 256 USD, celodenní Celodenní výlet, který nás zavede do růžového skalního města Petra, kde při procházce můžeme obdivovat jeho krásu. Oběd v ceně bez Poplatky za známky a za telefon se velmi často mění, je třeba zjistit tuto informaci v recepci hotelu anebo u průvodce. Orientační ceny: pohlednice stojí 1,00 LE, známka 1,50 LE, za krátký telefonní hovor do ČR nebo SR zaplatíte 30 LE. Telefonní předvolba z České republiky a Slovenské republiky do Egypta: 00202. Telefonní předvolba do České republiky je 00420. Telefonní předvolba do Slovenské republiky je 00421. a potápění s delfíny, licencovaní potápěči licenci a deník s sebou. IZRAEL – JERUZALÉM Orientační cena: 190 USD, celodenní Výlet do Jeruzaléma nám nabízí prohlídku Olivové hory, Gethsemanských zahrad, Svatého města, hory Sion a dalších zajímavých míst. Oběd není zahrnutý v ceně (kapesné 70–80 NIS) MOJŽÍŠOVA HORA, KLÁŠTER SV. KATEŘINY Orientační cena: 52 USD, noční Noční výstup na horu Sinaj, cca 10 km túra, čekání na východ slunce, poté sestup (pěšky x na velbloudech - za poplatek), prohlídka kláštera, návrat do Taby druhý den kolem poledne.

Uvedené informace mohou podlehnout změnám, které nastaly od okamžiku zveřejnění na www.