| Lokalita: | |
|---|---|
| Typ: | Přírodní zajímavost |
Masovým turismem dosud nedotčené pohoří Prokletije se pyšní nejen nejvyšší horou Černé Hory, ale zřejmě také nejúžasnějšími panoramaty v tomto balkánském státu. Typické jsou pro něj dramatické, rozeklané masivy s velkolepými stěnami vápencového původu, hluboká údolí a četné jeskyně.
Prokletije, nejvyšší úsek Dinárského pohoří, se táhne na jihovýchodě Černé Hory, nad městečky Plav a Gusinje. Na východě zasahuje na území Kosova, kde přechází do masivu Koprivniku. Jinak se jeho velká část nachází na území Albánie, kde také do mraků šplhá jeho nejvyšší hora Maja e Jezercës (2 694 m n. m.).
Černohorská část pohoří je součástí národního parku Prokletije, nejmladšího v celé zemi (vyhlášen byl roku 2009). Jeho rozloha činí zhruba 166 kilometrů čtverečních. Ve skupině Bělič se vypíná Zla Kolata, s 2 534 m n. m. nejvyšší bod Černé Hory. Za malým sedlem v sousedství se tyčí jen o několik metrů nižší Dobra Kolata.
Centrem turistického ruchu v oblasti je Plavské jezero v nadmořské výšce 908 metrů. Jedná se o výchozí místo pro pěší i cyklistické túry do Prokletije – jedna z tras vede přímo pod nejvyšší partie pohoří. Za vidění stojí i Hridské jezero ve výšce skoro 2 tisíc metrů a Visitorské jezero s plovoucím ostrovem na jeho hladině.
