| Lokalita: | |
|---|---|
| Typ: | Památka UNESCO |
Nedozírný historicko-kulturní i geologicko-přírodní význam národního parku Thingvelir pro celý Island vyjadřuje jeho zápis na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2004 – této cti se mu dostalo jako jedné ze tří lokalit na ostrově. Právě tady totiž vznikl jeden z nejstarších parlamentů na světě a právě tady se setkávají Americká a Euroasijská pevninská deska.
Národní park Thingvelir se rozkládá na ploše 92,7 kilometrů čtverečních mezi fjordem Hvalfjördur (na západě) a pohořím Middalsffall (na východě). Je to na jihozápadě Islandu zhruba 40 kilometrů od hlavního města Reykjavíku, do kterého vedou hlavní silnice (č. 36 a 52) protínající území parku. Spolu s vřídlem Strokkur a vodopádem Gullfoss tvoří Thingvelir základní zastávky tzv. „zlatého okruhu (trojúhelníku)“, který nabízí nejproslulejší turistické zajímavosti na Islandu.
Parlament zvaný althing (islandsky althingi, tzn. „všeobecné shromáždění“) se na pláni Thingvelir (Thingvellir, tzn. „sněmovní louka“) sešel poprvé už roku 930 – k vyhlášení národního parku došlo nikoliv náhodou ve výročním roce 1930. Naposledy zde úředníci rokovali po úctyhodných 868 letech fungování v roce 1798.
Jenom kousek od althingu prochází propadlina Silfra, která odděluje Euroasijskou a Severoamerickou tektonickou desku. Z větší části mizí v jezeru Thingvallatn na jižním okraji národního parku Thingvelir. Mimořádně čistou a průzračnou vodou (což z něj dělá eldorádo potápěčů) vodní plochu napájí druhý největší islandský ledovec Langjökull.
