×

Máme radost, že se Vám nabídka líbí. Ozveme se co nejdříve!

Historie Mexika. Dějiny Aztéků, kolonizace i boje o nezávislost

Období indiánských kultur Historické památky z doby Aztéků

Nejstarším indiánským kmenem na území dnešního Mexika byli Olmékové. Dochovaná historická města z této doby jsou např. La Venta a Tres Zapotes. Další indiánskou kulturou po Olmécích byli obyvatelé města Teotihuacánu, kde se v současnosti nacházejí největší mexické pyramidy. Okolo roku 1000 n. l. bylo město zpustošeno a opuštěno.

Mayové a Aztékové

Nastupující civilizací byli Toltékové. Tento bojovný národ expandoval na sever a dobyl území Mayů. Mayové patří k nejznámějším mexickým národům. Měli rozvinuté písmo, zemědělství, matematiku i astronomii. Před příchodem španělských kolonizátorů byli nejmocnějším kmenem v Mexiku Aztékové, jejichž centrum bylo na území dnešního hlavního města.

Španělská kolonizace

S kolonizací Mexika je spojeno především jméno španělského šlechtice Hernána Cortése. Ten připlul k pobřeží u dnešního Veracruzu a pomocí několika bojů a intrik se dostal až k vládci Aztéků Montezumovi. Toho Cortés zajal a usiloval o moc v říši. Španělsku se nelíbilo, že Cortés v Mexiku jedná na vlastní pěst a chtělo ho přimět k rozumu pomocí flotily 20 lodí.

Cortés však tento útok odrazil a zbytek španělských vojáků se přidal na jeho stranu. Aztékové v jeho nepřítomnosti povstali a na chvíli se jim podařilo zvítězit. Cortés však s novými posilami nechal město Tenochtitlán vyhladovět a v r. 1521 jej dobyl. Španělští vojáci poté ničili starobylé chrámy a stavěli z jejich zbytků nové kostely, paláce a vládní budovy.

Původní indiánské obyvatele se Španělé snažili převést na křesťanskou víru. K tomu velmi dopomohla také legenda o Panně Marii Guadeloupské, která měla snědou pleť a r. 1531 se zjevila pokřtěnému indiánovi. Od té doby se stala patronkou Mexika a celé střední Ameriky.

Různé části Mexika jsou spojovány s různými jmény dobyvatelů. Yucatán obsadil Francisco de Montejo a západní pobřeží Nuňo de Guzmán. Španělé si postupně zabírali nová a nová území a uplatňovali na nich zákony své země. Uvádí se, že při příchodu Španělů do Mexika zde žilo kolem 26 milionů indiánů. V roce 1570 už jich zbyly pouhé 3 miliony. 

Boj o nezávislost a moderní dějiny

V 18. století tvořili většinu obyvatel Mexika míšenci Španělů a indiánů, tzv. mesticové. Těm se stále více nelíbilo, že země jakožto kolonie byla omezována nařízeními Španělska. Ozbrojené boje proti Španělům vypukly v roce 1810. V r. 1821 byla uzavřena „smlouva z Córdoby“, která zaručovala nezávislost Mexika, jednotné náboženství a rovnoprávnost všech obyvatel.

V r. 1823 vypukla další povstání obyvatelstva a mocenských skupin. Následovala válka se Spojenými státy, po níž Mexiko přišlo o Texas, Arizonu, Kalifornii a Nové Mexiko. V zemi se poté událo několik ozbrojených povstání, po nichž se do čela Mexika dostal Benito Juaréz, významná osobnost dějin.

V r. 1877 se k moci dostal diktátorský vůdce Porfirio Díaz, který ze země uprchnul v r. 1911. Následovaly další revoluce ozbrojených skupin kolem Pancho Villy a Emiliána Zapaty. V r. 1924 byla vyhlášena Mexická republika jakožto federace jednotlivých států.


Chci získávat informace o zajímavých produktech a nabídkách a rád vám poskytnu zpětnou vazbu k vašim službám
Chci, abyste obsah a nabídky přizpůsobili mým zájmům a preferencím