×

Máme radost, že se Vám nabídka líbí. Ozveme se co nejdříve!

Historie Mexika. Dějiny Aztéků, kolonizace i boje o nezávislost

Období indiánských kultur

Nejstarším indiánským kmenem na území dnešního Mexika byli Olmékové. Dochovaná historická města z této doby jsou např. La Venta a Tres Zapotes. Další indiánskou kulturou po Olmécích byli obyvatelé města Teotihuacánu, kde se v současnosti nacházejí největší mexické pyramidy. Okolo roku 1000 n. l. došlo k jeho zpustošení a opuštění.

Mayové a Aztékové

Další civilizací se stali bojovní Toltékové. Expandovali na sever, kde dobyli území jednoho z nejznámějších mexických národů – Mayů (Chichén Itzá). Měli rozvinuté zemědělství, matematiku astronomii i písmo. Před příchodem španělských kolonizátorů platili za nejmocnější kmen v Mexiku Aztékové, jejichž centrum se rozkládalo na území dnešního hlavního města.

Historie-Mayove-pyramida-Kukulcana-v-Chichen-Itza.jpg

Španělská kolonizace Mexika

S kolonizací Mexika se pojí především jméno španělského šlechtice Hernána Cortése. Roku 1519 připlul k pobřeží u dnešního Veracruzu, s pomocí několika bojů a intrik zajal aztéckého vládce Montezumovi a začal usilovat o moc v říši. Španělsku se nelíbilo, že Cortés v Mexiku jedná na vlastní pěst a pokusilo se ho přimět k rozumu pomocí flotily 20 lodí.

Cortés však tento útok odrazil a zbytek španělských vojáků se přidal na jeho stranu. Aztékové v jeho nepřítomnosti povstali a na chvíli se jim podařilo zvítězit. Cortés však s novými posilami nechal město Tenochtitlán vyhladovět a v roce 1521 jej dobyl. Španělští vojáci poté ničili starobylé chrámy a stavěli z jejich zbytků nové kostely, paláce a vládní budovy.

Likvidace původních obyvatel Mexika

Různé části Mexika obsazovali různí dobyvatelé, např. Yucatán kolonizoval Francisco de Montejo a západní pobřeží Nuňo de Guzmán. Španělé si postupně zabírali nová a nová území a uplatňovali na nich zákony své země. Uvádí se, že při příchodu Španělů do Mexika zde žilo kolem 26 milionů indiánů. V roce 1570 už jich zbyly pouhé 3 miliony.

Původní indiánské obyvatele se Španělé snažili převést na křesťanskou víru. K tomu velmi dopomohla legenda o Panně Marii Guadeloupské, která měla snědou pleť a v roce 1531 se zjevila pokřtěnému indiánovi. Od té doby se stala patronkou Mexika a celé Střední Ameriky.

Boj o nezávislost a počátek moderních dějin Mexika

V 18. století tvořili většinu obyvatel Mexika míšenci Španělů a indiánů, tzv. mesticové. Těm se stále více nelíbil status kolonie a omezování nařízeními Španělska. Ozbrojené boje proti Španělům vypukly v roce 1810. O 11 let později došlo k uzavření „smlouvy z Córdoby“, která zaručovala nezávislost Mexika, jednotné náboženství a rovnoprávnost všech obyvatel.

Historie-Metropolitni-katedrala-Ciudad-de-Mexico.jpg

Po válce se Spojenými státy (1848) přišlo Mexiko o Texas, Arizonu, Kalifornii a Nové Mexiko. Za největší postavu mexické historie a národního hrdinu lze považovat prezidenta Benita Juáreze (1861–1872), který bojoval proti francouzské intervenci a snažil se o modernizaci země. Z četných revolucí patří k nejznámějším akce ozbrojených skupin kolem Pancho Villy a Emiliána Zapaty. K vyhlášení Mexické republiky jako federace jednotlivých států došlo roku 1924.

Od revoluce k populační explozi

Od roku 1920 začala rekonstrukce zdevastovaného hospodářství. Postupně se vybudovaly stovky venkovských škol a velká část půdy velkostatkářů se přidělila rolníkům. Zrušení ženských i mužských klášterů mezi lety 1924 a 1928 vedlo ke vzpourám katolíků. Reformy pokračovaly i ve 30. a 40. letech s mnohem větší intenzitou, došlo dokonce k vyvlastnění zahraničních těžařů. Důsledkem byl odliv investic ze zahraničí a úpadek hospodářství.

Za druhé světové války stálo Mexiko na straně Spojenců, do USA dodávalo pracovníky i důležité suroviny. Po válce Mexiko do rozvoje investovalo nemalé prostředky a ekonomika se začala postupně stabilizovat. 50. léta byla v Mexiku ve znamení populační exploze. Počet obyvatelstva se za 20 let zdvojnásobil a velká mexická města bojovala s nebývalým přívalem lidu z vesnic, doufajících v možnost pracovního uplatnění. Na ekonomickém vzestupu se podílel i rozmach cestovního ruchu na Mayské riviéře.

Více než deset mexických ran

S nástupem prezidenta Gustava Díaze Ordazy nastalo období potlačování občanských práv a svobod. První, kdo se vzepřel, byli vysokoškolští studenti v Ciudad de México. Politický tlak vyústil v demonstrace těsně před olympijskými hrami v roce 1968. Veškeré protesty vláda tvrdě potlačila za cenu stovek obětí.

Napjatý stav mírně ochladl s nástupem nové hlavy státu Luise Echeverríi v roce 1970, ne však natolik, aby se země uklidnila. Korupcí prorostlé Mexiko čelilo až do 80. let nepokojům z řad partyzánských povstalců i nespokojeného lidu. Situaci nepřidal ani obrovský růst populace, zadluženost a ekonomická krize spojená s prudkým poklesem cen ropy. V roce 1985 zasáhlo zemi silné zemětřesení, při kterém zemřely tisíce lidí a škody se vyšplhaly do miliard amerických dolarů.

Mexiko jako na houpačce

V Mexiku sílil odpor vůči vládě a začalo také docházet k manipulaci s volebními výsledky. K moci se v roce 1988 dostal Carlos Salinas de Gortari a s ním i doba nedůvěry ve stát, intrikaření a podezřelé mizení vysokých představitelů vlády. Devadesátá léta přinesla proměnu hospodářství ze státem řízeného na ekonomiku volného trhu.

Historie-mrakodrapy.jpg

V roce 1994 vznikla organizace NAFTA a došlo k mnoha reformám včetně volební. Prezident Salinas a jeho bratr Raúl se dodnes považují za spoluviníky obrovského nárůstu obchodu s drogami. Do čela státu byl v roce 1994 zvolen ekonom Ernesto Zedillo. Zavedl celou řadu změn, které pro mexické hospodářství znamenaly doslova záchranu na poslední chvíli. Recesi a zhroucení měny se ale země ubránit nestihla. Nejvíce postižená nejnižší třída obyvatelstva byla nucena k často ilegální masové emigraci do USA.

Cesta k 21. století ve znamení nových nadějí

Díky reformám prezidenta Zedilly se Mexiko do konce 20. století z hospodářské krize vzpamatovalo, očistil se též volební systém a soudy od největších korupčníků. Částečně se podařilo eliminovat obchod s drogami, což je jedna z prioritních snah vlády i v dnešní době.

V roce 2000 nastoupil do prezidentského úřadu Vicente Fox, v reformách a posílení ekonomického růstu však nedokázal efektivně navázat na svého předchůdce. Oživení pak přišlo s Felipem Calderónem, kterému se povedlo dostat Mexiko z recese z roku 2009 opět na nohy a to na úroveň, o které země snad mohla jen snít. V roce 2012 ho vystřídal Enrique Peña Nieto, kterého po funkčním období nahradil současný (2020) prezident Andrés Manuel López Obrador.

Chci získávat informace o zajímavých produktech a nabídkách a rád vám poskytnu zpětnou vazbu k vašim službám
Chci, abyste obsah a nabídky přizpůsobili mým zájmům a preferencím