Lokalita: | |
---|---|
Typ: | Město |
Starobylé město Kerkyra je hlavním městem řeckého ostrova Korfu (řecky Kerkyra) a je velmi oblíbeným a hojně navštěvovaným turistickým cílem. Jeho součástí je Staré město, které je od roku 2007 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Kerkyra se nachází na východním pobřeží ostrova. Asi 20 kilometrů jižním směrem leží další populární destinace Moraitika a severním městečko Gouvia, které je ukryté v zátoce zhruba 9 kilometrů odsud. Přímo v Kerkyře se nachází mezinárodní letiště.
Roku 734 př. n. l. bylo v místech dnešního města Kerkyra vybudováno město Paleópolis, které bylo však zničeno vojsky gótského vůdce Totila v roce 541. Na ruinách starého města byla později vybudována dnešní ostrovní metropole.
Turisté zde velkou část své dovolené tráví prohlídkou památek. Je jich tady nespočet:
Jedná se o malou kruhovou stavbu o průměru 4,7 a výšce asi 1,9 metru. Hrobka byla vystavěna mezi lety 600 až 540 př. n. l. mladému muži z Kerkyry, Menékratovi, který zahynul mimo svou vlast. Jednalo se tedy o jakýsi pomník bez tělesných ostatků. Stavba byla objevena Angličany v roce 1843 při odstraňování vnějšího městského opevnění z dob Benátčanů.
Pozůstatky obytných domů a části bývalé tržnice spadají do období 4. století př. n. l. Na velké vydlážděné ploše jsou zřetelné úchyty pro podesty soch, které tržnici zdobily. Na západním okraji vykopávek se nachází zbytky zdiva, jež patřilo přístavním budovám (moře dříve zasahovalo téměř až sem).
Malá kaplička z 18. století je významná hlavně tím, že byla postavena na zbytcích základů věže pocházející z antického období. Asi 5 metrů západně se nachází pozůstatky 3,2 m široké zdi náležející tehdy k opevnění Alkinoova přístavu. Její západovýchodní průběh svědčí o tom, že záliv dříve sahal dále do vnitrozemí ostrova.
Také tento pozdně středověký klášter stojí na pozůstatcích z antiky. Nález sloupů v polovině minulého století dal vzniknout hypotéze, podle níž se měl nejvýznamnější chrám Héry nalézat nedaleko. Archeologické průzkumy (1912) vynesly na světlo jeden dětský hrob a základové zdi obytných domů.
Jde o bývalou pětilodní baziliku pocházející z 5. století, která byla vystavěna na základech římského Odeonu. Mohutnost stavby nás i dnes přesvědčí, že tato byzantská bazilika patřila svého času k největším v celém Řecku. Místy se na podlaze vyskytuje mozaika, která je pokryta pískem (část se nachází také v Byzantském muzeu). Zřejmě v druhé polovině minulého tisíciletí byla bazilika vypálena a na jejím místě byla vystavěna nová, tentokráte trojlodní. Po nájezdech Normanů nebo Arabů byla ve 12. století zničena a na místě vyrostla jen jednolodní stavba, jejíž podobu nám přibližují dnešní pozůstatky.
Jedná se o zbytky římských lázní založených v 1. nebo 2. století, které byly funkční až do 5. století. Objeveny byly při archeologických pracích roku 1961. Dle Thukydyda se někde v těchto místech měla nalézat řecká agora (městské tržiště a centrum veřejného života).
Jedná se zde o zbytky základových zdí a silnice nákladně vybudovaných římských lázní ze 3. století.
Pramen Kardáki se nachází několik desítek metrů od objektu zámečku Mon Repós. Tento pramen zde prýští již od antických dob, na což odkazují i zbytky zdiva na břehu moře.