Dějiny Maroka se začaly psát již ve starověku. Ve 2. století před Kristem toto území osídlili Féničané a v roce 40 př. n. l. ho ovládla Římská říše. Římané tady na ploše několika desítek tisíc kilometrů čtverečních, zahrnující části dnešního Maroka a Alžírska, vyhlásili provincii
Mauretania Tingitana. Počátkem 5. století území zabrali Vandalové a v 6. století se stalo součástí Byzantské říše.
Příchod Arabů a nástup islámu
Ovšem ani Byzantská říše se tady dlouho neudržela. V průběhu 7. století pod Atlas pronikli Arabové a Maroko zcela islamizovali, často i za cenu potlačení několika povstání původních berberských kmenů. Tyto kmeny však později začaly postupně vytlačovat Araby z jihu a v roce 1269 se dostaly i do svého dnešního centra, do starověkého města Marrákeše.
Nejvýznamnější vládci Maroka
-
Abú Bakr ibn Umar (zemřel 1087) z dynastie Almorávidů, zakladatel města Marrákeš
-
Jakúb I. al-Mansúr (vládl 1184-1199) z dynastie Almohadů, vynikající válečník pyšnící se zásluhou vítězství nad Alfonsem VIII. Kastilským v bitvě u Alarcosu, přívlastkem „vítězný“, islámský fanatik a zároveň vzdělanec chránící na svém dvoru filozofa ibn Rušda (Averroes)
-
Abú Jakúb Jusuf an-Nasr (vládl 1286-1307) z dynastie Marínovců, velký vojevůdce známý svým „obléháním Tlemcenu“
-
Abú Abd Alláh al-Sheikh Mohammad ibn Jahya (vládl 1472-1504) z dynastie Vattásovců, marocký sultán a král města Fes
-
Abdalláh al-Ghalib (vládl 1557-1574) z dynastie Saadů, vítěz nad Turky v bitvě u Wadi al-Laban
-
Sulejmán Marocký (vládl 1792-1822) z dynastie Alawitů, vyhnal piráty od marockého pobřeží
-
Muhammad V. (vládl 1957-1961) z dynastie Alawitů, první král nezávislého Maroka
Evropský vliv na Maroko a francouzská kolonie
Počátkem 14. století začali severní pobřeží Maroka obsazovat Španělé a Portugalci, kteří postupně pronikli i do vnitrozemí. Většina země však nadále zůstala sultánským chalífátem. Jeho vládci začali počátkem 16. století uzavírat rozličné strategické dohody s Francií, až se v roce 1912 země stala francouzským protektorátem.
Vyhlášení marocké nezávislosti
V roce 1930 se sultán Muhammad V. postavil do čela protikoloniálního odporu. Tyto snahy vyvrcholily v roce 1957 jeho korunovací na marockého krále a zrušením francouzského protektorátu. Demokratická ústava byla schválena v roce 1972 za vlády
Hassana II. Od roku 1990 zaznamenala země výrazný pokrok a stabilizaci, což se odrazilo na její oblíbenosti a neustále rostoucím turistickém ruchu.
