Na území Peloponésu se nachází množství přírodních krás zahrnujících hory, vodopády, jeskyně a jezera. Tomu odpovídá i počet zdejších chráněných oblastí, k nimž patří také:
Postupujete-li od moře do vnitrozemí, většinou se z pobřežních rovin rychle dostanete do podhůří divokých peloponéských hor. Nejprve však musíte minout četná políčka s rachotícími traktůrky či líně se ploužícími oslíky, ovocné a olivové sady, vinohrady a upravené zahrádky. Zemědělství patří v těchto oblastech k nejdůležitějším zdrojům obživy místních obyvatel.
Bohatá středomořská vegetace často pokrývá svahy do nadmořských výšek kolem 1 300 metrů, dál se vypínají už jenom skaliska, osvěžená horskými loukami. S podobným charakterem krajiny se setkáte v nejvyšších horách Taygetos na jihu (šplhají až do 2 407 metrů nad mořem), v úchvatném Chelmosu na severu i v půvabném masivu Parnon (Malevos) na jihovýchodě.
V často liduprázdných krajích centrálního Peloponésu se daří řadě živočišných druhů, především obratlovcům, plazům a ptákům. Vzhledem k oddělení poloostrova od pevniny Korintským kanálem je však jeho biodiverzita omezená a ze savců se můžete setkat například jen se zajíci, liškami nebo srnčí zvěří.
