Peloponés je neobyčejně velký, členitý a rozmanitý poloostrov ve Středomoří, který je součástí Řecka. Jedinečné výtvory lidské mysli i rukou ho jednou od kontinentální pevniny oddělují a podruhé ho s ní propojují: Korintský průplav prokopaný roku 1893 skrze Korintskou šíji zkracuje menším lodím plavbu ze Saronského zálivu do Korintského, gigantický dálniční most Charilaose Trikoupise mezi městy Rio a Antirio byl slavnostně zprovozněn roku 2004.
Rozloha Peloponésu činí 21 550 kilometrů čtverečních, je tedy stejně velký jako Středočeský kraj včetně Prahy s Jihočeským krajem dohromady. Na severu ho od Balkánského poloostrova dělí Korintský záliv dlouhý takřka 200 kilometrů, na západě ho omývá Jónské moře s ostrovy Kefalonie, Ithaka a Zakynthos na dohled.
Na jih, do vod Středozemního moře, vyčnívá z Peloponésu trio poloostrovů: Messénský, Mani a Epidaurus Limera s blízkým ostrovem Kythira. Na jihovýchodě šumí vody Myrtoánského moře (s ostrovy jako Hydra či Aigina), k němuž patří i Saronský záliv. Jižní břeh zálivu tvoří poloostrov Argolid, na opačné straně se rozkládá řecká metropole Atény.
Povrch Peloponésu z velké části pokrývají mohutná horstva. Nejvyšším z nich je masiv Taygetos na jihu s horou Profitis Ilias (Oros Taigetos, česky Prorok Eliáš) vysokou 2 407 metrů nad mořem. Další významná pohoří jsou Parnon na východě a Chelmos na severu, do kterého vede pitoreskní kalavrytská železnice.
Největší vodní plochu vytváří přehradní nádrž Pinios na stejnojmenné řece mezi Pyrgem a Patrasem. Nejdelším tokem je Alfeios na západě (110 kilometrů), v jehož údolí se ukrývá starověká Olympia.
Peloponés, Attika a Západní Řecko jsou tři řecké kraje, mezi které se poloostrov administrativně člení. Dále se dělí na 8 regionů:
| KRAJ | REGION | ROZLOHA | POZNÁMKA |
|---|---|---|---|
| Peloponés | Arkádie | 4 419 km2 | |
| Lakónie | 3 636 km2 | ||
| Messénie | 2 991 km2 | ||
| Korinthie | 2 290 km2 | ||
| Argolis | 2 154 km2 | ||
| Západní Řecko | Achaia | 3 272 km2 | |
| Élida | 2 618 km2 | ||
| Attika | Pireus | 50 km2 | Jen malá část s obcemi Methana, Troizina a Poros |
K tradičním způsobům obživy na Peloponésu vždy patřilo zemědělství, rybolov a drobná řemesla. V posledních letech však na významu stále více získává cestovní ruch, zlepšuje se infrastruktura včetně dopravní sítě, přibývají obchodní centra a další související služby.
