Fauna a flóra nejen v národních parcích Dalmácie

Našeho průvodce přírodou Dalmácie začněme návštěvou zdejších národních parků, které tvoří plnou polovinu všech chorvatských rezervací této kategorie. Jedná se o ostrovy Kornati a Mljet, krásné údolí řeky Krky a divoké pohoří Paklenica. Už jen to dostatečně svědčí o kráse a výjimečnosti dalmatské přírody.

Dalmacie-Souostrovi-Kornati,-jeden-z-magnetu-Dalmacie-(1).jpg

NÁRODNÍ PARKY DALMÁCIE

Název Rozloha v km2 Nejvyšší bod v m Rok vyhlášení Zajímavost
Národní park Kornati 218 237 1980 Zbytky římské stavby v průlivu Mala Proversa, která původně
Národní park Krka 109 350 1985 Skradinské vodopády vysoké téměř 46 metrů
Národní park Mljet 54 392 1960 Tisíc metrů dlouhá jeskyně Movriča
Národní park Paklenica 95 1 757 1949 Soutěska Klenac v kaňonu Velika Paklenica

Květiny, stromy a další vegetace Dalmácie

Flóra v Dalmácii má středomořský ráz s převahou stále zelené vegetace, nicméně souvislých porostů, zvláště listnatých, není mnoho. V nižších polohách rostou křoviny a zakrslé stromy, ve vyšších převažují keře jako vavřín, šalvěj nebo vítečník.

Ze stromů jsou rozšířené borovice a v přímořských oblastech importované palmy, cypřiše a oleandry. Delta řeky Neretvy proslula jako zemědělská oblast, v níž se pěstují citrusy, zelenina i ovoce. Na Hvaru se daří levanduli, podél celého pobřeží vinné révě.

V Dalmácii je živo na zemi i pod vodou

Dalmatskou pevninu obývá četná drobná zvěř typická pro faunu Středomoří včetně zajíců, hlodavců, plazů, koroptví a kun. Z větších savců lze v horských oblastech potkat lišku, vysokou a černou zvěř i medvěda (kterého lze řadit mezi nebezpečná zvířata). K místním specialitám se řadí promyka mungo dovezená na ostrov Mljet, kde se živí hojnými hady, a šakali na poloostrově Pelješac.

Bohatý život v Jaderském moři reprezentují živočichové v podání hlavonožců, měkkýšů a ryb jako cípal, kanic, mačka, makrela, mník, treska nebo tuňák.