Nejstaršími obyvateli Baleárských ostrovů byli vrhači kamenů zvaní honderos. Po Féničanech se tady objevili Kartaginci a po nich Římané. Pod jejich vládou ostrovy prosperovaly, stavěla se města, vodovody, vznikaly rozsáhlé obilnice, pěstovaly se olivy.
Po pádu Říma se kolem ostrova potulovaly různé barbarské kmeny jako Vandalové. V 6. století našeho letopočtu připojila Mallorku ke svému území Byzantská říše. Roku 903 vystřídali u moci nad Baleárami slábnoucí Byzantskou říši Arabové.
V roce 1229 obsadil ostrovy král Jakub I. Aragonský a o 250 let později se staly součástí Španělského království. Na obranu před tureckými piráty bylo v 16. století postaveno mohutné opevnění, jehož části se zachovaly do současnosti.
Nový impuls získávají ostrovy až na konci 19. století, kdy dochází zásluhou výstavby měst a zúrodňování půdy k ekonomickému rozvoji. Hlavní zlom však přišel až ve 30. letech s rozvojem turistického ruchu. Roku 1983 získaly Baleárské ostrovy status autonomní oblasti.
