Historie Egypta

Egypt před naším letopočtem

Egypt-Pyramidy-jsou-nejvetsim-dedictvim-egyptske-historie.jpg

Egypt 3050–2715 př. n. l. – rané období

V tomto období žily na území Egypta lokální kmeny. Ty daly později vzniknout administrativnímu členění na kraje. Ve 4. tisíciletí př. n. l. se Egypt dělil na Horní Egypt na jihu a Dolní Egypt s centrem v deltě Nilu.

Egypt 2215–2192 př. n. l. – Stará říše

Období „stavitelů pyramid“ patří k nejoblíbenějším etapám v egyptské historii. První pyramidu nechal postavit král Džoser na západním břehu dnešní Sakkáry. Mohutná stavba vznikla z mastaby – obdélníkové královské hrobky. Hlavní slovo při výstavbě měl tehdy králův architekt Imhotep.

Egypt 1540–1075 př. n. l. – Nová říše

Období Nové říše trvalo skoro půl tisíciletí. Egypt vzkvétal ve všech směrech – vojensky, kulturně i hospodářsky. Říši tehdy vládli například Ahmose I., Amenhotep I., Thumose I. nebo královna Hatšepsut.

Egypt 332–30 př. n. l. – doba helénská

Roku 332 vstoupil do země Alexandr Makedonský. S převzetím země ale žádné problémy neměl, dostal ji takřka bez boje. Díky řadě opatření se zanedlouho stal mezi lidmi velmi oblíbeným – zavedl náhrady škod po Peršanech, znovuzavedl tradiční egyptskou vládu, založil také nové hlavní město Alexandrii. V Egyptě se ale dlouho neudržel. Po neúspěšném tažení na Persii se do země vrátil už jen ve zlatém sarkofágu.

Egypt našeho letopočtu

Egypt-Alabastrova-mesita-v-metropoli-Kahire.jpg

Egypt 30 př. n. l. – 640 n. l. – římská doba

Po Octaviánově vládě se stal Egypt římskou provincií. Jeho sláva a bohatství postupně mizely. V zemi se začalo šířit křesťanství, které bylo ale krutě trestáno. Vrcholem byl masakr v alexandrijské areně, kde byly popraveny tisíce křesťanů. Na jejich památku začíná koptský letopočet rokem 284, a ne narozením Krista.

641–1517 – islamizace

Arabský vojevůdce Amr-Ibn el-Ás dobyl Egypt v roce 641. Založil nové hlavní město Fustát a začal postupně zemi islamizovat. Během následujících staletí vytlačil islám křesťanství do role náboženské menšiny. V Egyptě se pak ve vládě postupně vystřídali Umajjovci, Abbásovci, Tulúnovci, Ichitidovci, Fátimovci, Ajjůbovci a od roku 1250 Mamlúkové – tělesná stráž vládců.

1517–1798 – osmanská provincie

Egypt úplně ztratil hospodářský a kulturní význam. Vládu převzal Sultán Selim I., správu nad zemí drželi stále Mamlúkové.

1805–1849 – základ moderního Egypta

Egypt-Moderni-Egypt.jpg

Modernizace Egypta začala počátkem 18. století. V roce 1805 se do Egypta přesunulo osmanské vojsko, aby odrazilo francouzskou invazi. A tehdy mladý albánský důstojník Muhammad Alí využil situace a podvodem přiměl sultána, aby ho jmenoval pašou Egypta. 1. května 1811 dal na hostině povraždit všechny Mamlúky a stal se tak vládcem s absolutní mocí. Následně provedl několik vojenských změn, začal s budováním flotily a modernizací obchodu a zemědělství.

Moderní Egypt

V roce 1956 se prvním prezidentem nezávislého Egypta stal plukovník Gamál Abd an-Násir, kterého až v listopadu 1977 vystřídal Ankar as-Sádát. Ten zahájil mírová jednání s Izraelem, která skončila po dvou letech dohodou v Camp Davisu. Po smrti Sádáta (byl zavražděn) nastupuje roku 1981 prezident Husní Mubarak.

Rok 2011 znamenal počátek arabského jara -  vlna protestů, nepokojů, povstání a revolucí, která vyvrcholila v únoru 2011 odstoupením prezidenta Husního Mubaraka. Vládu v zemi převzala armáda. Volby v Egyptě pak vyhrálo Muslimské bratrstvo.

V květnu 2012 se v Egyptě konaly prezidentské volby, které vyhrál islamista Mohamed Mursi. V prosinci 2012 se konalo ústavní referendum. Nová ústava byla přijata, přestože byla kritizována, neboť nezaručovala stejná práva všem obyvatelům a umožňovala vznik islamistického státu. V den 1. výročí zvolení Mursiho prezidentem (30. 6. 2013) se nejen proti němu, ale rovněž i straně Muslimské bratrstvo zvedla vlna protestů, která vyvrcholila sesazením prezidenta dne 3. 7. 2013. Vládu převzala armáda, Muslimské bratrstvo bylo následně zakázáno a prohlášeno za teroristickou organizaci. Prozatímním prezidentem se stal Adlí Mansúr.

O pár let později bylo Muslimské bratrstvo následně zakázáno a prohlášeno za teroristickou organizaci. V lednu 2014 se konalo ústavní referendum, nová ústava byla přijata drtivou většinou. Prezidentské volby vyhrál s velkým rozdílem hlasů Abd al-Fattáh as-Sisi, který dne 6. června 2014 nastoupil do prezidentského úřadu.

Kontaktujte nás

Chci získávat informace o zajímavých produktech a nabídkách a rád vám poskytnu zpětnou vazbu k vašim službám
Chci, abyste obsah a nabídky přizpůsobili mým zájmům a preferencím