Poloha a geografie Egypta
Egypt leží na severovýchodě Afriky, Sinajský poloostrov již zasahuje do Asie. Na západě hraničí Egypt s Libyí, na jihu se Súdánem a na východě s Izraelem. Severně lemuje egyptské pobřeží Středozemní moře, východně Rudé moře. Celých 96 % rozlohy Egypta tvoří pouště, 4 % úrodná údolí podél Nilu.
Sahara a Nil
Nekonečná Sahara a majestátní Nil, to jsou dva přírodní fenomény, zásadním způsobem formující podobu Egypta. Největší písečná poušť světa zabírá naprostou většinu z jeho více než jednoho miliónu kilometrů čtverečních rozlohy. Západně od Nilu se rozprostírá jako hornatá Arabská poušť, východně od něj v podobě Libyjské pouště, kterou částečně pokrývají také písečná moře. Její součástí je i Kattarská proláklina, se 137 metry pod úrovní moře nejnižší místo země.
Druhá nejdelší světová řeka protíná Egypt z jihu na sever v délce zhruba 1 600 kilometrů. Do vyprahlé krajiny přináší tolik důležitou vodu, proto je celé nilské údolí hustě obydleno. Nejvíce obyvatel žije v nilské deltě, která je ústím veletoku do Středozemního moře. Nachází se zde i největší egyptská města, desetimiliónová metropole Káhira a starobylá Alexandrie. Na horním toku je Nil spoután Asuánskou přehradou, vytvářející gigantické Násirovo jezero. Část vodní nádrže zasahuje do jižněji položeného Súdánu.
Egypt, země dvou kontinentů
Předěl mezi Sinají a zbytkem Egypta, zároveň mezi Asií a Afrikou, tvoří Suezský průplav. Tento kanál, postavený roku 1869, umožňuje lodím snadno dosáhnout Rudé moře a dále Indický oceán, což výrazně zkracuje původní zdlouhavou plavbu kolem afrických břehů.
Vznik Rudého moře
Rudé moře, obklopené ze tří stran pouští, vzniklo asi před 40 miliony let. Arabský poloostrov se oddělil od Afriky a bylo tak umožněno vniknutí vod Indického oceánu do vzniklé průrvy. Moře je klidné v průměru jen 50 dní v roce.
Obyvatelé Egypta
Egypťané tvoří 95 % celkové populace. Mezi menšiny patří Núbijci, Berbeři, Beduíni, Arabové, Turci, Řekové a malé kmenové komunity jako Bejové a Domové. Úředním jazykem je arabština.
Hospodářství
Z hlediska hospodářství je Egypt stále ještě rozvojová země. Hlavním zdrojem egyptských příjmů jsou poplatky za využívání Suezského průplavu, cestovní ruch, vývoz ropy a převod finančních prostředků příbuzným Egypťanů žijících v zahraničí. Průmysl se soustřeďuje na potravinářství a textil. V Helwanu, jižně od Káhiry, se zpracovává železná ruda ve velkých železárnách a ocelárnách. Egypt je také významným vývozcem bavlny, plodiny, jejíž pěstování tu v 19. století zavedl pokrokově uvažující vládce Muhammad Alí. Země vyváží i velké množství kukuřice, pšenice, ovoce a zeleniny.
