×

Máme radost, že se Vám nabídka líbí. Ozveme se co nejdříve!

Historie Tuniska

tunisko-Staroveky-amfiteatr-v-El-Jemu.jpg

Tunisko bylo dle archeologických nálezů osídleno již ve starší a střední době kamenné. Kmeny berberského původu se objevily až v mladší době kamenné.

Féničané, známí spíše pod názvem Punové, přišli z území dnešního Libanonu ve 12. století před naším letopočtem. Kartágo, které bylo založeno na pobřeží severní Afriky v roce 814, se dočkalo díky své výhodné a strategické poloze velkého rozkvětu. Ovládlo pobřeží jižního Španělska, ostrovy ve Středozemí a stalo se jedním z nejvýznamnějších hospodářských středisek.

Kartágo přenechává pozice Římu

Ve 3. století se o vliv nad Středozemím začali ucházet také Římané a svedli o toto území s Kartágem tři punské války. Po porážce Kartága zde zřídili provincii Africa Proconsularis se sídlem v Uttice. Na místě bývalého Kartága nechal v roce 122 před naším letopočtem Gaius Grachus vystavět římskou kolonii Junonii.

Nepokoje, které se v severní Africe rozmohly ve 4. a 5. století našeho letopočtu, měly za následek úpadek a zničení kultury vytvořené Římany. V té době vládli na dnešním území Tuniska Vandalové.

V 7. století byla oblast spravované Byzantinci dobyta Araby a začala její islamizace včetně výstavby svatého města muslimů Kairouan. Místní berberské obyvatelstvo přijalo islám i arabský jazyk a vládlo spolu s Araby až do 16. století.
Tunisko se roku 1574 stalo součástí Osmanské říše a začalo znovu hospodářsky a kulturně upadat. Rozkvět nadešel až v 17. století za vlády Hussejnovců. Neměl ale dlouhého trvání.

Od získání nezávislosti k arabskému jaru

Již začátkem 19. století nastala hospodářská krize a země se následně zadlužila vůči Francii. Francie v roce 1881 využila místních nepokojů na tunisko-alžírské hranici a 12. března 1881 se Tunisko stalo francouzským protektorátem.
Svou nezávislost Tunisko obnovilo 25. července 1957, kdy se Habib Bourguiba stal prvním tuniským prezidentem. Francouzské jednotky se plně stáhly roku 1963.

Dne 7. listopadu 1987 se stává druhým prezidentem Zine El Abidine Ben Ali. Na přelomu let 2010 a 2011 vypukly proti jeho autoritářské vládě lidové protesty nazývané arabským jarem. V lednu 2011 byl Ben Ali svržen lidovým povstáním a poté emigroval do Saúdské Arábie.

Úřadujícím prezidentem byl následně zvolen premiér Muhammad Ghannúší, funkci ale zastával jen jediný den. Po něm převzal úřad předseda Poslanecké sněmovny Fuád Mebazá. Dne 12. 12. 2011 se stal třetím prezidentem Moncef Marzouki – politik, lékař a spisovatel. 22. prosince 2014 byl zvolen prezidentem Tuniska Al-Bádží Qáid as-Sabsí. Od roku 2019 tuto funkci zastává Kaïs Saïed.

Chci získávat informace o zajímavých produktech a nabídkách a rád vám poskytnu zpětnou vazbu k vašim službám
Chci, abyste obsah a nabídky přizpůsobili mým zájmům a preferencím