Brazílie je pátá největší země světa. Její plocha více než 8,5 miliónu kilometrů čtverečních představuje téměř polovinu rozlohy celé Jižní Ameriky. Také počtem obyvatel (209 miliónů v roce 2018) jí patří pátá příčka a status nejlidnatějšího státu jihoamerického kontinentu. Jejími sousedy jsou Kolumbie, Venezuela, Surinam, Francouzská Guyana, Guyana, Peru, Bolívie, Paraguay, Argentina a Uruguay.
Na severu země se rozkládá Guyanská vysočina s nejvyšší brazilskou horou Pico da Neblina. Na ni z jihu navazuje rozlehlý Amazonský deštný prales, který se nachází v Amazonské nížině a zaujímá neskutečných 3,5 milionu kilometrů čtverečních, což je přibližně rozloha České republiky znásobená 45x. Na východě a jihovýchodě země se rozprostírá rozsáhlá Brazilská vysočina, rozkládající se na téměř polovině celého území Brazílie.
| Název | Nejvyšší bod | Nadmořská výška v metrech | Zajímavost |
|---|---|---|---|
| Chapada Diamantina | Pico do Barbado | 2 033 | Součást národního parku |
| Mantiqueira | Pedra da Mina | 2 798 | Campos do Jordao je nejvýše položené brazilské město |
| Planalto Brasileiro (Brazilská vysočina) | Bandeira | 2 892 | Celková rozloha 4 milióny km2 |
| Planalto das Guianas (Guyanská vysočina) | Pico da Neblina | 2 994 | Nejvyšší hora Brazílie |
| Serra do Caparaó | Pico da Bandeira | 2 892 | Součást národního parku |
| Serra do Espinhaço | Pico do Sol | 2 072 | |
| Tijuca | Corcovado | 710 | Socha Krista Vykupitele na vrcholu |
V oblasti Amazonské nížiny protéká množství vodních toků, z nichž nejvýznamnější je největší řeka světa Amazonka. Měří přes 7 tisíc kilometrů a její koryto dosahuje v některých místech poblíž ústí do Atlantického oceánu šířky až 80 kilometrů. Lodní doprava skrz Amazonský prales má pro zemi obrovský význam.
| Název | Délka v kilometrech | Ústí | Zajímavost |
|---|---|---|---|
| Amazonka | 7 062 | Atlantský oceán | Nejdelší řeka světa |
| Araguaia | 2 630 | Tocantins | Zahrnuje největší říční ostrov světa Ilha do Bananal |
| Juruá | 3 280 | Amazonka | Součást ekoregionu Purus várzea |
| Paraná | 4 350 | Atlantský oceán (Río de la Plata) | Druhá největší řeka Jižní Ameriky |
| Sao Francisco | 3 180 | Atlantský oceán | Vodopády Paulo Afonso |
Vodních cest se Brazílií proplétá více než 50 tisíc kilometrů. K nejvytíženějším říčním přístavům patří Belém nebo Porto Alegre, nejdůležitějším námořním přístavem je Rio de Janeiro. Brazílie využívá vodu také pro výrobu elektřiny. Jedna z největších vodních elektráren na světě funguje u řeky a stejnojmenných vodopádů Iguaçu, které se táhnou v délce bezmála 40 kilometrů.
Brazílii tvoří 5 územních celků (tzv. hlavních regionů):
Dělí se na 26 spolkových států a jeden federální okrsek, oblast hlavního města Brasília (náleží do regionu Středozápad).
Nejdůležitějším regionem je Jihovýchod. Ačkoliv zaujímá pouze 10 % z celkového území Brazílie, žije tady okolo 40 % obyvatel. Zde se také nacházejí největší města São Paulo a Rio de Janeiro.
| Název | Počet obyvatel (2018) | Stát | Největší atrakce |
|---|---|---|---|
| Sao Paulo | 12 176 866 | Sao Paulo | Bulvár mrakodrapů Avenida Paulista |
| Rio de Janeiro | 6 688 927 | Rio de Janeiro | Cukrová homole, socha Krista, pláž Copacabana, botanická zahrada, přístaviště Valongo (vše UNESCO) |
| Brasília | 2 974 703 | Distrito Federal | Katedrála Zjevení Panny Marie |
| Salvador | 2 857 329 | Bahia | Historická čtvrť Pelourinho (UNESCO) |
| Fortaleza | 2 643 247 | Ceará | Beach Park, největší akvapark Latinské Ameriky |
| Belo Horizonte | 2 501 576 | Minas Gerais | Čtvrť Moderno da Pampulha (UNESCO) |
| Manaus | 2 145 444 | Amazonas | Soutok Amazonky s Rio Negro |
| Curitiba | 1 917 185 | Paraná | Vzorové ekologické město dle OSN |
| Recife | 1 637 834 | Pernambuco | Kulturní komplex Instituto Ricardo Brennand |
| Goiania | 1 495 705 | Goiás | Park Vaca Brava |
Nejvýznamnější jsou pro Brazílii gigantické zásoby železné rudy, dále mangan, bauxit, měď, zinek, nikl, wolfram nebo cín. Nezanedbatelné nejsou ani zdroje křemene, zlata, diamantů a dalších drahých kamenů, ropy, zemního plynu a dalších surovin.
Díky svým rozsáhlým rezervám nerostného bohatství si Brazílie v podstatě vystačí sama ve všech směrech. Jediný nedostatek má v případě fosilních paliv, u nichž těžba nestačí pokrýt domácí potřebu.
Zemědělská produkce má v Brazílii obrovskou důležitost. Polovinu rozlohy země tvoří lesy; louky, pastviny a orná půda zabírají okolo čtvrtiny území, značný význam mají plantáže. K nejdůležitějším brazilským plodinám patří hlavně káva (Brazílie je jejím největším vývozcem na světě), rýže, pomeranče, papája a další tropické ovoce, sója či maniok (podobný sladké bramboře). Zásadní roli hraje také rybolov.
Jedna z verzí o původu názvu města vypráví o portugalském mořeplavci jménem Coelho, který jako první Evropan objevil nádherný záliv Guanabara a jeho břehy porostlé tropickým lesem. Bylo to v lednu a Coelho nesprávně usoudil, že se jedná o ústí velké řeky. Nazval ho tedy Rio de Janeiro – „Lednová řeka“.
Rio de Janeiro dnes kolem zátoky zaujímá prostor 780 kilometrů čtverečních. Z pralesa, který pokrývá asi 20 % rozlohy města, vystupují žulové horské hřebeny s vrcholy jako Pão de Açúcar (Cukrová homole), Corcovado (na němž stojí socha Krista Spasitele), Dois Irmaos či Gávea. V Riu a okolí se také táhne úctyhodných 90 kilometrů pláží včetně světoznámé Copacabany.
