Historie Cookových ostrovů a původ lidu Māori

Původní obyvatelé tichomořských ostrovů byli zkušení rybáři a mořeplavci. Dokázali se výborně orientovat po moři, což jim pomohlo postupně objevovat nová území. Už od roku 1500 př. n. l. připlouvali Maorové na ohromných kánoích zvaných „wakas“ k novým ostrovům, kde se usazovali a zakládali vesnice.

První obyvatelé Cookových ostrovů

První lidé, pravděpodobně z Tahiti, připluli na Cookovy ostrovy z oblasti dnešní Francouzské Polynésie kolem roku 800 n. l. K trvalému osídlení největších ostrovů došlo pravděpodobně až o 200 let později, některé prameny uvádějí dokonce až 13. století.

Historie Cookových ostrovů: hudební nástroje mají svůj původ už v dávné historii Cookových ostrovů.

Evropské návštěvy Cookových ostrovů

Poprvé se do povědomí Evropy dostaly Cookovy ostrovy v roce 1595. Tehdy ještě noha Evropana na ostrovy nevkročila, ale oku španělského námořníka Álvara de Mendaña de Neiry neunikly. Ve svých zápiscích zmínil ostrov Pukapuka, který nazval San Bernardo. Skutečný kontakt s ostrovy se připisuje portugalskému kapitánovi ve službách Španělského království Pedrovi Fernandesovi de Queirósovi, který roku 1606 připlul k ostrovu Rakahanga.

Významnějším a známějším objevitelem Cookových ostrovů se v roce 1773 stal kapitán James Cook. Ostrovy navštívil ještě jednou o čtyři roky později. Sám Cook nejprve inicioval označení Herveyovy ostrovy (jeden ostrov nazval Hervey Island). Dnešní název Cookovy ostrovy se poprvé objevil až na ruské námořní mapě z roku 1820.

Cookovy ostrovy pod vlivem Anglie

Dalším důležitým historickým milníkem v dějinách Cookových ostrovů je rok 1813, kdy se ostrov Rarotonga dostal do hledáčku misionáře Johna Williamse. O rok později na ostrově Raratonga přistála loď Cumberland kapitána Philipa Goodenougha.

Pod záminkou hledání santalového dřeva zůstal se svou posádkou na ostrovech několik měsíců, dřevo však neobjevil a nesetkal se ani s pochopením místních obyvatel. To vyústilo v krvavé nepokoje mezi námořníky a ostrovany, při nichž byla zavražděna a kanibaly z Cookových ostrovů snězena kapitánova přítelkyně Ann Butcher, první evropská žena, která na ostrovy vstoupila. To donutilo Goodenougha nadobro opustit Cookovy ostrovy.

Křesťanský kostel na ostrově Aitutaki.

Angličané se vrátili v roce 1821. Vliv misionářů a šíření křesťanství se projevilo prakticky okamžitě. Hlavním cílem bylo omezit „tělesné touhy“, za které se mimo jiné považoval i zpěv, tanec a hraní na bubny. Přes mnohé změny v životech místních obyvatel se však podařilo celou řadu tradic kulturního dědictví ostrovů zachovat a propojit s křesťanskou vírou.

Moderní dějiny Cookových ostrovů

V průběhu 19. století a zvláště po roce 1826 se ostrovy Rarotonga, Aitutaki, Mangaia a Penrhyn využívaly jako zastávka velrybářských lodí z USA, Velké Británie a Austrálie pro doplnění vody, potravin a palivového dřeva. V roce 1888 se Cookovy ostrovy staly britským protektorátem. Přispěly k tomu zejména obavy tamních obyvatel z obsazení ostrovů Francouzi, tak jak se tomu stalo na Tahiti.

Peticí z 6. září 1900 žádali zástupci lidu o připojení ostrovů k britskému impériu. V říjnu téhož roku došlo k postoupení ostrovů Britům vyjma Aitutaki. Tím se staly součástí panství Jejího Britského Veličenstva a roku 1901 součástí Kolonie Nového Zélandu. Od té doby jsou Cookovy ostrovy formálně spojeny s Novým Zélandem.

Od 1. 1. 1949 mají obyvatelé Cookových ostrovů občanství Nového Zélandu. Pod protektorátem Nového Zélandu zůstaly až do roku 1965, kdy byla vyhlášena nová ústava a ustanovena první vláda. Jejím předsedou se stal sir Albert Henry.

Cookovy ostrovy jsou dodnes s Novým Zélandem ve volném spojení, mají ale vlastní vládu a zákony. Nový Zéland zajišťuje obranu ostrovů a částečně zahraniční politiku. V červnu 1980 se USA vzdaly všech nároků na ostrovy Penrhyn, Pukapuka, Manihiki a Rakahanga. Smlouva z roku 1990 s Francií vymezila hranice mezi Cookovými ostrovy a Francouzskou Polynésií. 

Māori: lidé z Cookových ostrovů

Převážná část ostrovanů se hlásí k lidu Māori. Obyvatel s původními polynéskými kořeny dnes žije na ostrovech okolo 80 %. Kromě odlehlejší Pukapuky, jejíž obyvatelé mají předky na ostrovech Tonga a Samoa, jsou převážně smíšeného polynéského původu. Ostatní jsou potomci Māori a evropských, čínských a afrických osadníků. Kromě angličtiny se hovoří jazykem māori, na Pukapuka s trochu odlišným dialektem.

Křesťané tvoří více než polovinu populace Cookových ostrovů.

Kultura a tradice Māori

Māori z Cookových ostrovů si za svou dlouhou historii vytvořili jedinečnou kulturu i vlastní jazyk. Kultura a tradice Cookových ostrovů se utvářely od 6. století a dále se rozvíjely na základě španělských a hlavně anglických vlivů.

Dodnes se zachoval původní tanec zvaný „ura“, který je vlastně posvátným rituálem, kdy žena tancem vypráví příběh za doprovodu bubnujících hudebníků. Udržela se i tradiční řemesla, která se promítají do podoby šatů, typických šátků, pletených květinových věnců a šperků. Velmi známé jsou výšivky „tivaevae“. Na ostrovech se každoročně koná mezinárodní festival Vaka Eiva spojený se závody na kajacích, kterými si ostrované připomínají svou historii úzce spjatou s mořem.

Kontaktujte nás

Chci získávat informace o zajímavých produktech a nabídkách a rád vám poskytnu zpětnou vazbu k vašim službám
Chci, abyste obsah a nabídky přizpůsobili mým zájmům a preferencím