Pokud bychom sáhli do nejstarší mytologické historie, zmínky o Karpathu najdeme ve spojení s řeckými hrdiny i bohy. Podle legendy ostrov obývali božští Titáni (potomci bohyně země Gaie a boha nebe Úrana), především Iapéthos.
Ostrov si od počátků svých dějin, datovaných ještě před období Krista, prošel celou řadou válek. Ať za vlády Minojců, mykénských Řeků nebo Dórů, střídala se na Karpathu období strádání i kulturního rozkvětu. Vznikla řada měst, tzv. polis, která fungovala jako samostatné, suverénní celky.
Období 6. až 10. století našeho letopočtu se nese ve znamení častých útoků ze strany Saracénů a Maurů. Ve druhé polovině 10. století se Karpathos stal základnou Byzantské říše v bojích proti Arabům. Následující staletí se vlády nad ostrovem postupně ujala Byzantská říše, Arabové, benátské šlechtické rodiny, rytíři řádu svatého Jana (Maltézský řád) a nakonec také Osmanská říše.
Ani vývoj v následujících letech neznamenal uklidnění situace. Po dobu bezmála 400 let se místní vyrovnávali se střídáním vlád Turků, Řeků, Italů a dalších národů.
Novodobá historie nepřinesla významnější změny. I přes vítězství řecké osvobozenecké války (1821-1830) nadále Karpathos ovládala Osmanská říše a ostrov zůstával z politického hlediska až do poloviny 20. století stále velmi nestabilní.
Zásadním okamžikem se koncem druhé světové války (v roce 1944) stalo osvobození ostrova od italské nadvlády, pod níž byl od roku 1912. Teprve tři roky pro skončení války se Karpathos díky Velké Británii spolu s celým souostrovím Dodekanés připojil k Řecku.
Zpětné volání
Dotaz k zájezdu
Zájem o službu
<b>Kontaktujte nás</b>