Zobrazit menu
Fuerteventura dosahuje (včetně přilehlého ostrova Lobos) rozlohy 1 660 kilometrů čtverečních a má stejně jako ostatní Kanárské ostrovy vulkanický původ. V současnosti však již žádná aktivní sopka na Fuerteventuře není.
Kde se nachází Fuerteventura? Leží v Atlantském oceánu mezi Gran Canarií a Lanzarote, od břehů Afriky ji dělí pouhých 100 kilometrů. A od pobřeží Španělska, ke kterému administrativně patří, dokonce 1 200 kilometrů.
Fuerteventura se dělí na dvě části, které propojuje 5 kilometrů široká šíje Istmo de la Pared. Rozdělení pochází z dávné historie, kdy existovala dvojice království Maxorata a Jandía. Na hornatém poloostrově Jandía na jihu jsou krásné, široké, zlatavé pláže.
Největší část plochy ostrova zabírá oblast Maxorata s centrální širokou nížinou, západním řetězcem hor a malou vrchovinou na východě, přecházející v rozlehlé písečné pláže o souvislé délce kolem 20 kilometrů. K nejromantičtějším z nich patří Playa de Barlovento.
| Název | Výška (m n. m.) | Nejbližší letovisko | Nejbližší atrakce |
|---|---|---|---|
| Pico de la Zarza | 807 | Jandía | Malebná víska Cofete |
| Gran Montaňa | 711 | Caleta de Fuste | Historické město Antigua |
| Montaňa del Cardón | 695 | Costa Calma | Letovisko Las Playitas |
| Montaňa de la Muda | 691 | El Cotillo | Duny v Corraleju |
Velikost populace na Fuerteventuře dosahuje kolem 120 tisíc obyvatel. Největším a zároveň hlavním městem je Puerto del Rosario. Kanárské ostrovy patří politicky, kulturně, jazykově i katolickým vyznáním ke Španělsku, svým původem se ale zdejší obyvatelé od Španělů velmi liší.
Obyvatelé Fuerteventury rádi pomáhají turistům a na oplátku očekávají, že turisté budou respektovat jejich tradice a mravy. Velice dobře zareagovali na příval rekreantů a přizpůsobili se, ovšem hodně z původního způsobu chování si zachovali. Velkou roli u nich hraje nenucenost, zvláště, co se týče času. Každý den od 13 do 16 hodin přísně dodržují siestu.
Hospodářství Fuerteventury po dlouhá léta dominovalo zemědělství. Problém však představoval nedostatek vody. V 19. století se na ostrově začala pěstovat rostlina obsahující sodu pro výrobu mýdla. A na opunciích se chovaly mšice červce nopálového (košenila – cochinilla), z jehož samiček se vyrábělo červené barvivo pro textilní průmysl a umělecké malířství.
Dnes představují nejdůležitější plodinu na ostrově rajčata. Dříve tvořil význačný zdroj obživy místních obyvatel rybolov a chov koz, dnes už se ale obojí dostává do pozadí. Hlavním článkem hospodářství se stal cestovní ruch.
